19. ZÁŘÍ 1837: JAN EVANGELISTA PURKYNĚ A TAJEMSTVÍ BUŇKY

19. ZÁŘÍ 1837: JAN EVANGELISTA PURKYNĚ A TAJEMSTVÍ BUŇKY

19. září 1837. Praha.

Právě v tento den představil český lékař, fyziolog a přírodovědec Jan Evangelista Purkyně své významné myšlenky o mikroskopické stavbě živých organismů.

Purkyně se dlouhodobě zabýval tím, co se ukrývá uvnitř živých tkání. Díky stále dokonalejším mikroskopům mohl pozorovat struktury, které byly lidskému oku zcela skryté.

A dospěl k pozoruhodnému závěru.

Živočišné tkáně nejsou beztvarou hmotou. Jsou tvořeny drobnými základními jednotkami.

Tím se dostal velmi blízko k myšlence, která se brzy stala základem moderní buněčné teorie.

OD "ZRNÍČEK" K BUŇKÁM

Purkyně tehdy ještě nepoužíval pojem buňka přesně tak, jak ho chápeme dnes. Ve svých výzkumech hovořil například o drobných "zrníčkách" a zabýval se jejich uspořádáním v živých tkáních.

Zároveň si všiml pozoruhodné podobnosti mezi strukturami rostlin a živočichů.

To byla nesmírně důležitá myšlenka.

Naznačovala totiž, že navzdory obrovským rozdílům mezi rostlinami, zvířaty a člověkem může existovat společný základ jejich tělesné stavby.

O několik let později tyto poznatky pomohly vytvořit půdu pro formulování buněčné teorie, kterou v letech 1838–1839 významně rozpracovali Matthias Schleiden a Theodor Schwann.

ČESKÝ VĚDEC SVĚTOVÉHO VÝZNAMU

Jan Evangelista Purkyně však nebyl pouze průkopníkem mikroskopické anatomie.

Jeho objevy zasáhly celou řadu oblastí medicíny a přírodních věd.

V roce 1837 například popsal zvláštní nervové buňky v mozečku, které dnes nesou jeho jméno:

Purkyňovy buňky.

Zkoumal také činnost srdce, nervový systém, smysly, embryologii a řadu dalších oblastí fyziologie.

Jeho práce ukazovala, že lidské tělo je mnohem složitější, než se tehdejší lékaři domnívali.

MALÉ BUŇKY, OBROVSKÝ OBJEV

Dnes víme, že lidské tělo tvoří obrovské množství buněk.

Víme, jak funguje jejich jádro, jak se dělí, jak mezi sebou komunikují a jak mohou vznikat nemoci.

V roce 1837 ale vědci teprve otevírali dveře do tohoto neviditelného světa.

A Jan Evangelista Purkyně patřil mezi ty, kteří těmito dveřmi prošli jako jedni z prvních.

19. září 1837. Den, který připomíná význam českého vědce, jehož práce pomohla změnit způsob, jakým člověk nahlíží na vlastní tělo.