Příběh starého barda

Ve stínu věží kostela svatého Michala usedl bard na schody a jeho prsty rozechvěly struny loutny. Poslouchejte, začal tiše, příběh lásky, co svět neviděl, ale která hořela jasněji než plamen svíce." A zatímco jeho hlas stoupal nočním vzduchem, zazněly první tóny písně:

Klára dala srdce rytíři,

Dětřich štít a meč jí slíbí,

v očích plály city tajemné,

a přesto je pohltila tma pod kostelem…

Rytíř Dětřich, čestný a statečný, našel Kláru u okna starého hradu.

Její oči byly jako lesní jezírko. Klidné, hluboké a když se jejich pohledy střetly, věděli, že svět nad nimi je jen kulisou. Společně prožili dny smíchu, noci plné tichých slibů a doteků, a každý okamžik byl nesmrtelný, jak by to ctilo jen srdce, která znala pravou lásku...

V noci tiché, v srdcích jejich,

plály hvězdy, co svět by neunesl,

ruka v ruce, dech u dechu,

a přece osud k nim byl tvrdý…

Jedné noci, když měsíc stál vysoko nad věží kostela, byl Dětřich s Klárou uvězněni v kryptě pod kostelem.

Bestie odnesla jejich štěstí daleko,

a srdce Kláry ztichlo v stínech,

v kryptě tiché pod svatým Michalem

jejich láska skončila a trvá na věky věků.

Roky plynuly, lidé zapomněli, ale v tajné kryptě pod kamennou podlahou zůstaly stopy jejich příběhu: rytířův štít, Klářin šátek, dvě kostry milenců, které spočívají v objetí. Ve tmě a chladu jejich láska žila dál až do konce. Neviditelná, neznámá, a přece věčná.

Zapomenutí v hlubinách,

jejich láska spí mezi stíny,

a kdo ví, zda jednou,

v srdci toho, kdo slyší,nezazáří znovu…

Bard umlkl a loutna se utišila. Noc se stočila kolem kostela a ti, kdo poslouchali, odcházeli s pocitem, že byli svědky něčeho posvátného – lásky, která přežila čas i zapomnění, žila i ve tmě, neviditelná a přesto skutečná.

Zajímá vás příběh Kláry a Dětřicha? Přečtěte si knihu Bestie z Römerstadtu.Na www.knihomolove.cz ji můžete mít s podpisem a věnováním...

Share