Příběh starého barda

Ve stínu věží kostela svatého Michala usedl bard na schody a jeho prsty rozechvěly struny loutny. Poslouchejte, začal tiše, příběh lásky, co svět neviděl, ale která hořela jasněji než plamen svíce." A zatímco jeho hlas stoupal nočním vzduchem, zazněly první tóny písně:
Klára dala srdce rytíři,
Dětřich štít a meč jí slíbí,
v očích plály city tajemné,
a přesto je pohltila tma pod kostelem…
Rytíř Dětřich, čestný a statečný, našel Kláru u okna starého hradu.
Její oči byly jako lesní jezírko. Klidné, hluboké a když se jejich pohledy střetly, věděli, že svět nad nimi je jen kulisou. Společně prožili dny smíchu, noci plné tichých slibů a doteků, a každý okamžik byl nesmrtelný, jak by to ctilo jen srdce, která znala pravou lásku...
V noci tiché, v srdcích jejich,
plály hvězdy, co svět by neunesl,
ruka v ruce, dech u dechu,
a přece osud k nim byl tvrdý…
Jedné noci, když měsíc stál vysoko nad věží kostela, byl Dětřich s Klárou uvězněni v kryptě pod kostelem.
Bestie odnesla jejich štěstí daleko,
a srdce Kláry ztichlo v stínech,
v kryptě tiché pod svatým Michalem
jejich láska skončila a trvá na věky věků.
Roky plynuly, lidé zapomněli, ale v tajné kryptě pod kamennou podlahou zůstaly stopy jejich příběhu: rytířův štít, Klářin šátek, dvě kostry milenců, které spočívají v objetí. Ve tmě a chladu jejich láska žila dál až do konce. Neviditelná, neznámá, a přece věčná.
Zapomenutí v hlubinách,
jejich láska spí mezi stíny,
a kdo ví, zda jednou,
v srdci toho, kdo slyší,nezazáří znovu…
Bard umlkl a loutna se utišila. Noc se stočila kolem kostela a ti, kdo poslouchali, odcházeli s pocitem, že byli svědky něčeho posvátného – lásky, která přežila čas i zapomnění, žila i ve tmě, neviditelná a přesto skutečná.
Zajímá vás příběh Kláry a Dětřicha? Přečtěte si knihu Bestie z Römerstadtu.Na www.knihomolove.cz ji můžete mít s podpisem a věnováním...
