Kněz František- muž, jenž zmizel z dějin
Hlavním hrdinou trilogie Kněz- Cesta pomsty - Desátý rytíř je kněz František. Muž, který se stal symbolem odvahy, morálky ale i zapomnění...

František – kněz, poutník a zapomenutý desátý rytíř
(životopis postavy z románů Kněz, Cesta pomsty aneb vzpomínky na život a Desátý rytíř)
Farář v zapadlé vsi
František žil na přelomu 11. a 12. století. Po studiích v klášterní škole byl ustanoven farářem v malé, odlehlé vesnici na okraji království. Farnost byla chudá, lidé prostí a nedůvěřiví. Přesto si mladý kněz brzy získal jejich respekt – byl vzdělaný, přísný k sobě a spravedlivý k druhým.
Na faru mu byla svěřena také schovanka – osiřelá dívka jménem Lucie. Byla jediným dítětem z rodu, který vyvraždila loupeživá družina. František ji přijal pod svou ochranu, staral se o její vzdělání i bezpečí a vychovával ji s přísností i laskavostí.
Brzy se však mezi lidmi začaly šířit šeptem pomluvy. Tvrdili, že jejich vztah překračuje hranice počestnosti. Nikdy se však neobjevil jediný důkaz, který by tato obvinění potvrzoval. Většina svědectví naznačovala spíše závist a lidskou malost než pravdu.
Vražda, která změnila vše
Ve vesnici, kde sloužil, se začalo objevovat příliš mrtvých. Vyšetřování bylo liknavé a místní vrchnost neměla zájem na odhalení pravdy. František se proto rozhodl jednat sám. Tato část jeho života tvoří jádro románu Kněz.
Jednoho dne se stala i Lucie obětí toho vraha.
S pomocí vlastního rozumu, znalosti lidí a neochvějné vůle vypátral František vraha – muže spojeného s s temnou minulostí. Podle některých verzí jej přivedl před světský soud. Podle jiných rozsudek vykonal sám. Pravda zůstává zastřena legendou.
Jisté je jediné: několik měsíců po této události František vesnici opustil.
Setkání s mladíkem a cesta do Svaté země
Krátce po Luciině smrti se u něj objevil mladý muž, který tvrdil, že hledá smysl života i odpuštění za vlastní viny. František jej přijal jako průvodce i žáka. Společně se vydali na pouť, která je nakonec přivedla až k výpravě rytířů mířících do Jeruzaléma během První křížové výpravy.
Ve Svaté zemi František působil jako bojovník v první linii, ale i jako duchovní opora a rádce. Byl svědkem hrůz obléhání i lidské krutosti, která otřásla jeho vírou stejně jako kdysi Luciina smrt.
Devět rytířů a vznik řádu
V Jeruzalémě se František seznámil s devíti rytíři, kteří si dali za cíl chránit poutníky přicházející do dobytého města. Mezi nimi byl i Hugo de Payns, který se stal Františkovým přítelem. Tato skupina se později stala základem řádu známého jako Řád templářů.
Podle oficiálních kronik stálo u zrodu řádu devět mužů. Legendy však hovoří o desátém – duchovním, který nebyl rytířem meče, ale rytířem svědomí. Muži, jenž pomáhal formulovat první přísahy a morální zásady bratrstva.
Jméno tohoto desátého se v listinách nevyskytuje. Některé pozdější rukopisy však naznačují, že jím mohl být právě František.
Zmizel z dějin
Oficiální zmínky o Františkovi po vzniku templářského řádu mizí. Některé prameny tvrdí, že zůstal ve Svaté zemi jako kazatel. Jiné říkají, že se vrátil do Evropy pod jiným jménem. A některé legendy dokonce praví, že se dobrovolně vymazal z historie, aby řád nebyl zatížen stíny jeho minulosti.
Ať už je pravda jakákoli, příběh o knězi, který přišel o vše, hledal spravedlnost a nakonec stanul u zrodu jednoho z nejmocnějších rytířských řádů středověku, přetrval.
Možná nebyl rytířem v brnění.
Možná nikdy nenosil templářský plášť.
Ale pokud legendy nelžou, byl tím, kdo dal meči svědomí.
