Jsou místa, kam člověk přijede, aby si prohlédl jednu památku, udělal několik fotografií a zase pokračoval dál. A potom jsou místa, kde samotná cesta začíná být stejně důležitá jako cíl.

Právě takový je Turnov a jeho okolí.

Když se řekne Turnov, většině lidí se pravděpodobně vybaví Český ráj, Trosky, Hrubá Skála nebo pískovcové skály. Jenže Turnovsko je mnohem víc než několik turistických atrakcí vyznačených v mapě. Je to kraj, který se nejlépe poznává postupně. Zastavit se, projít se, chvíli posedět, podívat se do dálky a zase pokračovat.

A čím déle tady člověk je, tím více chápe, proč právě tento kout Čech získal jméno Český ráj.

Turnov – město na prahu ráje

Do Turnova se dá přijet prakticky odkudkoliv, ale mám rád okamžik, kdy člověk město opustí a začne se před ním měnit krajina.

Samotný Turnov přitom rozhodně není jen místem, odkud se vyráží dál. Je přirozeným centrem Českého ráje a zároveň dobrým místem, kde cestování začít.

Město má dlouhou řemeslnou tradici, spojenou především se šperkařstvím a českými granáty. Za návštěvu stojí také Muzeum Českého ráje nebo historické centrum. Oficiální turistický web Českého ráje Turnov doporučuje jako ideální výchozí bod pro poznávání regionu.

Já bych ale nikam nespěchal.

Dejte si ráno kávu, projděte se městem a teprve potom vyrazte.

Protože od Turnova už začíná krajina, kvůli které sem lidé přijíždějí.

První zastávka: Hlavatice

Jedním z míst, kde si člověk poprvé opravdu uvědomí, že vstoupil do Českého ráje, je Hlavatice.

Vyhlídka se nachází na okraji Hruboskalska a vede k ní cesta lesem. Samotný výstup není dlouhý, ale právě tady je dobré trochu zpomalit.

A potom přijde odměna.

Před vámi se otevře krajina, v níž se střídají lesy, skalní věže a vzdálené kopce. Pokud je dobrá viditelnost, pohled je opravdu působivý.

Hlavatice je přitom jen začátek.

Od této chvíle začíná člověk chápat, že největší atrakcí Českého ráje není jeden konkrétní hrad nebo vyhlídka. Je jí celá krajina.

Hruboskalsko: Když příroda vytvoří vlastní město

Pokračujeme dál a najednou se mezi stromy začnou objevovat první pískovcové věže.

A pak další.

A další.

Hruboskalské skalní město patří k nejznámějším částem Českého ráje. Tvoří ho více než 400 skalních věží, z nichž některé dosahují výšky až 55 metrů.

Člověk zde může chodit hodiny a pořád má pocit, že objevuje něco nového.

Jednou jde cesta mezi stromy, podruhé se před vámi objeví vysoká skalní stěna a za chvíli stojíte na vyhlídce, odkud vidíte celé skalní město z výšky.

Mezi místa, která stojí za návštěvu, patří například vyhlídka Na Kapelu, U Lvíčka nebo Mariánská vyhlídka. Ta nabízí jedno z typických panoramat Českého ráje – Hrubou Skálu, Trosky, Kozákov a množství pískovcových věží.

Právě tady bych doporučil udělat jednu věc:

Nespěchat.

Sednout si na chvíli na lavičku nebo kámen a jen se dívat.

Protože některá místa člověk nemusí "navštívit". Stačí v nich chvíli být.

Hrubá Skála – zámek nad skalami

Když člověk pokračuje Hruboskalskem, objeví se před ním zámek Hrubá Skála.

Stojí vysoko nad okolní krajinou na pískovcovém skalním bloku a patří k nejvýraznějším dominantám regionu. Původní gotický hrad zde vznikl už ve 14. století.

Dnes zámek slouží jako hotel, návštěvníci se však mohou podívat na nádvoří a vystoupat na věž s vyhlídkou. Z ní je možné spatřit nejen Hruboskalsko, ale také Trosky a Kozákov.

Je to krásné místo pro zastávku během dne.

Ale možná ještě hezčí je pohled na samotný zámek z okolních cest.

Protože právě v Českém ráji člověk často zjistí, že nejhezčí pohled na památku není přímo z jejího nádvoří.

Adamovo lože a Mariánská vyhlídka

Mezi Hrubou Skálou a Valdštejnem se ukrývají další místa, která by byla škoda jen projít.

Jedním z nich je Adamovo lože.

Pískovcové zákoutí působí trochu tajemně a romanticky. Člověk zde má pocit, že se na chvíli ocitl mimo běžný svět.

O něco dál přichází Mariánská vyhlídka.

A tady se opět vyplatí zastavit.

Pod vámi leží skalní město, v dálce se tyčí Trosky a krajina se rozprostírá až ke Kozákovu.

To jsou okamžiky, kvůli kterým má cestování smysl.

Ne fotografie.

Ne seznam navštívených míst.

Ale ten pocit, kdy člověk stojí na vyhlídce a říká si:

"Tak kvůli tomuhle jsem sem přijel."

Valdštejn – hrad ukrytý mezi skalami

Další cesta vede k hradu Valdštejn.

Je to místo, které má úplně jinou atmosféru než monumentální hrady postavené na vysokých kopcích. Valdštejn je doslova součástí krajiny.

Nachází se na pískovcovém hřebeni Hruboskalska a je jedním z hlavních míst na zdejší turistické trase. Oficiální trasa Hruboskalským skalním městem spojuje právě Sedmihorky, Hrubou Skálu a Valdštejn a měří přibližně deset kilometrů.

Na Valdštejně se vyplatí na chvíli zastavit.

Prohlédnout si hrad.

Sednout si.

Dát si něco malého k občerstvení.

A potom pokračovat.

Protože cesta ještě nekončí.

Trosky – symbol Českého ráje

Když se řekne Český ráj, většina lidí si představí právě Trosky.

Dvě věže vystupující z krajiny jsou viditelné z mnoha míst a staly se prakticky symbolem celého regionu.

Trosky mají zvláštní schopnost.

Čím blíže k nim člověk je, tím více si uvědomuje jejich mohutnost. A když je naopak pozoruje z dálky, působí téměř jako malá kresba na horizontu.

Proto doporučuji nechat si na Trosky čas.

Nejen přijet, vystoupat nahoru a zase odjet.

Zkuste je pozorovat také z okolní krajiny.

Z vyhlídek.

Od rybníků.

Z cest mezi vesnicemi.

Protože právě tehdy člověk pochopí, proč Trosky patří k nejfotogeničtějším místům celého Českého ráje.

Věžický rybník – místo, kde se krajina uklidní

Po skalách a hradech přijde změna.

Věžický rybník.

Voda, les a pískovcové skály vytvářejí scenérii, která působí téměř pohádkově.

Tady bych si klidně naplánoval delší zastávku.

Nemusíte nic dělat.

Jen se projít podél vody.

Pozorovat hladinu.

Poslouchat les.

A pokud cestujete s fotoaparátem, právě tady pravděpodobně vzniknou některé z nejhezčích fotografií celého výletu.

Český ráj totiž není jen o skalách.

Je také o vodě, lesích, loukách a malých cestách, které spojují jednotlivé části krajiny.

Malá Skála – perla u Jizery

Když se vydáte opačným směrem od Turnova, dostanete se k Malé Skále.

A tady se charakter krajiny opět mění.

Malá Skála leží v údolí řeky Jizery a obklopují ji výrazné přírodní dominanty, například Pantheon a Suché skály. Sama obec ji označuje za "Perlu Českého ráje".

Je to místo, kde se dá strávit celý den.

Projít se podél Jizery.

Zajít k Pantheonu.

Sednout si někde u vody.

Dát si oběd.

A jen pozorovat lidi, kteří přijeli za stejným cílem – na chvíli utéct od každodenního života.

Z Malé Skály se dá navíc pohodlně pokračovat směrem na Turnov přes Dolánky a podél Jizery. Oficiální turistická trasa právě spojuje Malou Skálu, Rakousy, Zrcadlovou kozu, Dolánky a Turnov.

Dolánky – místo pro pomalé odpoledne

Dolánky u Turnova jsou další zastávkou, kde není potřeba nic uspěchat.

Nachází se zde například Dlaskův statek a okolí Jizery nabízí příjemné možnosti pro procházku.

Po několika hodinách putování Českým rájem může být právě takové místo ideální.

Nemusíte už hledat další hrad.

Nemusíte stoupat na další vyhlídku.

Stačí si dát něco dobrého, projít se kolem řeky a nechat dojmy z celého dne trochu usadit.

Český ráj se nedá poznat za jeden den

A možná právě tady je největší kouzlo Turnovska.

Můžete sem přijet na jeden den a vidět Trosky, Hrubou Skálu, Valdštejn a Hruboskalsko.

Ale můžete se vrátit za týden a zjistit, že jste vlastně neviděli skoro nic.

Zůstávají další místa.

Kozákov.

Klokočské skály.

Příhrazské skály.

Hrad Kost.

Podtrosecká údolí.

Sedmihorky.

A desítky malých vesnic, cest a zákoutí, která ani nemusí mít turistickou ceduli.

Právě v tom je Český ráj krásný.

Kdy se sem vydat?

Každé roční období má své kouzlo.

Jaro přináší svěží zelenou, kvetoucí louky a méně turistů.

Léto je ideální pro dlouhé výlety, koupání a posezení u vody. Zároveň je ale potřeba počítat s větším množstvím návštěvníků.

Podzim je podle mě jedním z nejkrásnějších období. Lesy se zbarví, rána bývají mlhavá a pískovcové skály dostávají úplně jinou atmosféru.

A zima? Ta má také své kouzlo. Když napadne sníh a krajina se vyprázdní, můžete mít některé části Českého ráje téměř sami pro sebe.

A jak bych svůj den v Českém ráji zakončil?

Možná trochu překvapivě.

Ne na Troskách.

Ne na Hrubé Skále.

Ani na nejznámější vyhlídce.

Vrátil bych se do Turnova.

Sedl si někam na kávu nebo večeři a nechal v hlavě postupně projít celý den.

Ranní uličky Turnova.

První les.

Hlavatice.

Obrovské pískovcové věže Hruboskalska.

Valdštejn.

Hrubá Skála.

Výhled na Trosky.

Klidná hladina Věžického rybníka.

Jizera u Malé Skály.

A všechny ty malé okamžiky mezi tím.

Protože cestování podle mě není soutěž o počet navštívených míst.

Je to především o vzpomínkách.

A Turnovsko je těch vzpomínek plné.

Pokud tedy někdy nebudete vědět, kam vyrazit, zkuste Český ráj. Přijeďte do Turnova a nechte se chvíli vést krajinou. Možná zjistíte, že jste původně chtěli jen na jednodenní výlet – a večer se vám vůbec nebude chtít domů.