Z říše snů

Odcházím do říše, kde sny se plní.

Tam stále plné jsou číše a víly se u ohňů vlní.

Tam stávám se rytířem i princem prokletým.

Cestuji talířem a jsem i stoletým.

Tam ke mě chodíš a já tě hladím.

Blůzku svou shodíš, když něžně tě svádím.

Tam umím i lyžovat a hravě vyrobím luk.

Pak začne se přibližovat, ten protivný zvuk.

Budík mi sebere všechno mé snění.

A že ho o tobě bylo zas moc.

Žádný rytíř potom už není.

Tak těším se na další noc…