Knihy a povídky

Konec druhé světové války na severní Moravě, zejména v oblasti Rýmařov (německy Römerstadt), patřil k dramatickým obdobím českých dějin. Poslední týdny války zde byly poznamenány ústupem německé armády, postupem sovětských vojsk a napjatou atmosférou mezi obyvatelstvem.

Velikonoce patřily ve středověkém městě Römerstadtu mezi nejvýznamnější svátky roku a jejich oslavy měly nejen náboženský, ale i společenský význam. Pro obyvatele města představovaly období hluboké víry, očisty a zároveň radostného očekávání příchodu jara a nového života.

Ve stínu věží kostela svatého Michala usedl bard na schody a jeho prsty rozechvěly struny loutny. Poslouchejte, začal tiše, příběh lásky, co svět neviděl, ale která hořela jasněji než plamen svíce." A zatímco jeho hlas stoupal nočním vzduchem, zazněly první tóny písně:

Klára byla dcerou hostinského v Römerstadtu. Hostinec jejího otce stál na hlavní cestě a zastavovali se v něm kupci, vojáci, poutníci i rytíři. Klára mezi nimi vyrůstala a od dětství naslouchala jejich příběhům o dalekých krajích. Byla neobyčejně krásná, s tmavými vlasy a bystrýma očima, ale lidé si na ní cenili především jejího rozumu. Uměla číst...

V mých knihách se templáři objevují často – jako strážci tajemství, rytíři na hraně víry a moci, symbol odvahy i pádu. A právě jejich poslední velmistr je postavou, která jako by byla stvořena pro román. Jeho život i smrt mají všechny prvky velkého dramatu: víru, zradu, politiku i plameny hranice.